Před vzletem
Předletová příprava
Vyhlídkové lety a lety Pilotem na zkoušku, včetně Pilotem UL letadla na zkoušku se létají vždy jako řízené lety VFR, tedy za dobré viditelnosti. Pokud je inverze, mlhy, nízká dohlednost je termín vyhlídkového letu potřeba naplánovat na jindy. Nejen kvůli dohlednosti, ale i kvůli bezpečí, protože právě za vyšší vlhkosti vzduchu v mracích a mlhách vzniká námraza. Jak každý účastník akce Pilotem na zkoušku ví, předletová příprava se absolvuje vždy, ať už je zima nebo není, a jakékoliv namrzlé nebo zamrzlé místo tak pilot před vzletem odhalí a zajistí, že letadlo jde na start v perfektním stavu. Je velký rozdíl, jestli jsou letadla hangárovaná, nebo jsou parkovaná venku. Pokud venku a jsou namrzlá, nezbývá než vzít koště a škrabky a zahřát se trochou ruční práce. Všechny naše stroje jsou v suchých hangárech a ven se podívají až těsně před letem, takže u našich letů tato činnost naštěstí odpadá😊
V zimě je v našem hangáru trochu těsno, ale útulno:-)
Start motoru
Startování studeného motoru zkracuje jeho životnost, tak jako u všech jiných strojů. Podle některých zdrojů může studený start opotřebovat písty stejně jako několik set hodin běžného letu. Proto se na letištích používají teplomety, které ženou teplý vzduch do vstupu motoru a před spuštěním motor ohřejí na vhodnou teplotu. Na kryt motoru se přitom dá umístit i speciální deka, která zabezpečí, že teplo hned neunikne. Samotné ohřívání trvá kolem deseti minut. Pak stačí párkrát klasicky protočit motor pomocí vrtule, aby se do motoru dostal olej a stroj pak nastartuje bez problémů. Tímto postupem se také ušetří mnoho paliva, které by se jinak spálilo během čekání na ohřátí stroje se zapnutým motorem. U mnoha motorů, třeba u hojně používaného Rotaxu, kterým je vybavena většina ultralehkých letadel je dokonce potřeba pomoci motoru sytičem a spotřeba tak jde rychle nahoru.
I na ultraodolnou „Andulu“ je občas zima a motor si zaslouží přípravu na let. Naše ohřívače jsou samozřejmě nepoměrně menší.
Zimní nejen vyhlídkový let
Vzlet na zasněžené dráze
Při vzletu z letiště s asfaltovou dráhou, kterou správce pravidelně upravuje není potřeba návyky pro vzlet měnit. Jiná situace je samozřejmě pokud se vzlétá ze zasněžené travnaté plochy. Zmrzlá půda, ani jinovatka samozřejmě nejsou překážkou, ale ani souvislá vrstva sněhu nemusí znamenat, že se vyhlídkový let letadlem neuskuteční. Pokud výška sněhu nepřesáhne cca 10 centimetrů/ třetinu výšky kola letadla, může se bezpečně na start. Během pojíždění je dobré jet plynule a nezastavovat mimo plochy k tomu určené. Jinak hrozí zapadnutí. Pozor na motorovou zkoušku. Když se stojí na brzdách a motor jde do vysokých otáčet letadlo to doslova přibije k zemi a dostat se z důlků takto vyrobených není legrace.Při vzletu samotném se letadlo rozjíždí pomaleji. Piloti tak využívají maximálně délku ranveje. Také je potřeba dávat pozor na „koleje“ vyjeté letouny startujícími/přistávajícími před vámi, ale nerovnosti dráhy jsou citelné i při startech na travou se zelenajících plochách, takže to pro piloty není nic až tak neobvyklého. Pokud však vzlétá pilot v podobných podmínkách poprvé, je vhodné absolvovat tento vzlet s instruktorem po boku.
Při přistání na sněhu jsou velká kola nepopiratelnou výhodou. Australskou základnu na Antarktidě tak můžete bez problémů zásobovat třeba Airbusem.
Vznik námrazy za letu
Námraza je při létání v zimě nepřítel číslo jedna, což vám řekne každý. Setkat s ní se můžete už za teplot pod 3 stupně Celsia. Před letem je tak třeba nepodcenit předpověď počasí a vyhlídkový let / zážitek Pilotem na zkoušku v případě jakéhokoliv rizika zrušit. Jiné je to například při provozu Aerotaxi, nebo při jiných letech IFR, kdy se létá v mracích podle přístrojů. Jistě víte, že u dopravních letadel mají všechny stroje systémy vyhřívání, nebo i rozstřiku nemrznoucí směsi na křídla. Jak je to u malých letadel? Stroje kategorie General Aviation mají všechny vyhřívání Pitotovy trubice – snímače statického a dynamického tlaku, který pilotům prostřednictvím budíků/displeje sděluje výšku a rychlost letu vůči vzduchu. Vyhřívání, které zajišťuje odporový drát natažený v celé měřící soustavě, zapíná pilot už před startem a má tak jistotu, že informace na budících budou odpovídat skutečnosti. Důležité je, nezapomenout po přistání vyhřívání opět vypnout. Hrozilo by jinak přepálení odporového drátu. Dalším vyhřívaným přístrojem je karburátor. Táhlem v letadle se do nasávání motoru pustí teplý vzduch. Ten zabrání vzniku námrazy, zároveň ale podstatně sníží výkon motoru, jelikož je teplý vzduch řidší a obsahuje tak méně kyslíku. Na vzlet se tak nikdy ohřev karburátoru nepouští.
Částečně odstraněná námraza na křídle Beechcraftu King Air
Námraza na křídlech/ovládacích plochách
Námraza na křídlech mění profil křídla, zhoršuje ovladatelnost, a navíc i zatěžuje stroj a je tak potřeba si na ní dávat pozor. Není to až tak jednoduché, mnohdy totiž samotný led na křídlech není vidět, nejedná-li se o jednotlivé krystalky, ale souvislý, tenký ledový povlak. V takovém případě někdy pilot námrazu odhalí, až když uklouzne po ledem pokrytém křídle při vystupovaní. Jak tedy pilot pozná, že mu namrzá letadlo? Základním ukazatelem je nízká rychlost při vysokých otáčkách motoru. Časem se pak přidá i zhoršující se ovladatelnost stroje. Zkušený pilot si podobných projevů všimne velmi brzo a pokud si navíc uvědomí, že prolétává oblastí s mlžným oparem, nebo blízko mraků, má jasno. Může tak reagovat použitím systémů odmrazování, pokud je jimi stroj vybaven. Letouny, které jsou určené pro IFR lety mají i systémy ohřevu vrtule. Náběžné hrany se odmrazují vyhříváním, dále pneumaticky, kdy je hrana křídla potažena pryžovými kanálky, které je možné nafouknout. a led tak roztrhat. Ten je pak odnesen proudícím vzduchem. Často se také používá chemické odmrazování, kdy kapalina na bázi glykolu nebo alkoholu vzlíná na rizikových místech skrz porézní panely. Vzduch pak kapalinu roznese po celé ploše křídla. Poslední zmíněný systém používá třeba i letoun Cirrus SR22, se kterým můžete u nás absolvovat Pilotem letadla Cirrus na zkoušku. Všemi těmito systémy jsou vybaveny letouny, u kterých se počítá s tím, že budou používány za každého počasí a bude se s nimi létat i vědomý let do známé námrazy, kdy si pilot bude dopředu vědom toho, že námrazu potká. Taková letadla musí být pro tento druh letu certifikována úřady. Pokud stroj tato zařízení nemá, nezbude pilotovi než oblast, kde se podmínky pro vznik námrazy vyskytují obletět.
Nafouknuté pryžové kanálky na náběžné hraně křídla.
Přistání na zamrzlé letištní ploše
U přistání je dobré dotazem zjistit, jestli je sníh uježděný, nebo naopak měkký. Pokud je měkký s trochou nadsázky se dá říct, že při přistání zažijete pocity jako při přistání na letadlové lodi. Sníh vás „chytí“ a za pár metrů stojíte😊 V opačném případě, když je plocha tvrdá a namrzlá vás naopak čeká jízda. V takovém případě je dobré přistávat co možná nejvíce rovně. Dále se vyvarovat agresivních zásahů do řízení po dotyku se zemí. Stejně tak je dobré nezapomenout na gyroskopický efekt motoru – náhlé přidání plynu může letadlo roztočit až překvapivě snadno. Po letištích kolují historky o pilotech, kteří na tuto radu nedbali a po přistání vyrobili stylovou „třistašedesátku“, za kterou by se nemusel stydět ani Colin McRae. Touch and go na sněhu je tedy hlavně o citlivém přístupu jak k ovládacím plochám, tak k plynu. Pozor také na brzdy. Při pojíždění po přistání teplé brzdy rozpustí sníh, brzdy navlhnou a po zaparkování letadla opět zamrznou a můžou se „kousnout“, podobně jako ruční brzda u automobilů. Pokud tak neparkuje letadlo ve vyhřívaném hangáru je užitečné brzdy fukarem vysušit.Lyžiny
Kapitolou samo o sobě je vzlet a přistání s lyžinami. V českém prostředí nejsou zas tak obvyklé, protože sněhu tady tolik nemáme, ale setkat se s nimi můžete. Pro let s nimi není potřeba speciální letecký výcvik, stačí běžný pilotní průkaz, ale jako vždy, pokud zkouší pilot něco nového, je lepší, když má po ruce zkušeného instruktora. Největší rozdíl oproti přistání s běžným podvozkem je to, že se nedá brzdit koly. Letadlo na letišti doklouže, kam doklouže a je tak potřeba dbát hlavně na správnou rychlost a trefit se na přistání na začátek dráhy a veleopatrně pojíždět. Trefit vrtulí sněhovou závěj není žádná legrace.
Lyžinami můžete vybavit téměř každé letadlo, včetně Zlínu.
Krásy zimního létání
Podle zatím uvedeného by se mohlo zdát, že je létání v zimě hlavně o komplikacích, ale není tomu tak. Létání v zimě má své nepopiratelné kouzlo a přináší i některé výhody a to hlavně, pokud je krajina zasněžená. Vyhlídkový let probíhá prakticky bez turbulencí, protože má celá zem stejnou teplotu a nedochází k žádným projevům termiky a vzdušným proudům, které by jinak let mohli znepříjemnit. Slunce nízko nad obzorem zahalí krajinu do krásného světla. Tím největším darem zimy je úplně nový pohled na krajinu, a to hlavně za průzračně čistých, mrazivých dnů. Opadané stromy a bílá krajina vám dávají jedinečnou příležitost prohlédnout si vše do nejmenšího detailu, a to i zákoutí, která jsou vám po celý zbytek roku skryta. Řeky, říčky i potoky, které jsou po celý rok schované pod korunami stromů a pod keři najednou vystoupí a budete překvapeni, kolik se jich v krajině nachází. U nás provádíme jak Vyhlídkové lety, tak Pilotem na zkoušku na většině letišť po celý rok a naši piloti jsou zkušení profesionálové. Nad zasněženou krajinu vás dostaneme i když sněhové podmínky nejsou ideální. Můžete s námi letět Vyhlídkový let na Sněžku, nebo dokonce absolvovat i nezapomenutelný Vyhlídkový let nad Alpy! Tam můžete se sněhem počítat a to bez obav. Letiště v Salcburku nám „zametou“:-) Zdroje fotografií:1)autor 2)Wikimedia commons 3)antarctica.gov.au 4)Wikimedia commons 5)Wikimedia commons 6)Aeroweb.cz